Haffanbrädl z Haffenbrädlu
Novoštítný rod, jehož zakladatel Jan Jiří Haffanbrädl z Haffenbrädlu († 1786), sklářský mistr a majitel několika skláren na Šumavě , byl roku 1783 vyzdvižen císařem Josefem II. do rakouského rytířského stavu a zároveň získal inkolát a český rytířský stav. Již v roce 1771 zakoupil statek Železnou Rudu. Jeho potomci vybudovali největší šumavskou sklárnu v Alžbětíně.V roce 1790 byly jeho děti František Ignác, František Xaver, Alois, Jan Nepomuk a Elisabeth, bavorským kurfiřtem Karlem Theodorem povýšeny do stavu svobodných pánů. Želzenou Rudu zdědil Jan Nepomuk Haffanbrädl z Haffenbrädlu a v roce 1809 pak jeho děti František Xaver Haffanbrädl z Haffenbrädlu a Jan Nepomuk Haffanbrädl z Haffenbrädlu.
Rodina vybudovala na statku železářský podnik , výrobnu železářského zboží a sklářskou huť.
Zmíněný František Xaver Haffanbrädl z Haffenbrädlu, který zdědil podíl svého bratra , vlastnil tyto podniky a statek do 50. let 19. století.
Zmíněný František Ignác Haffanbrädl z Haffenbrädlu vlastnil v letech 1804-1806 statek Český Rudolec na Moravě.
Alois Haffanbrädl z Haffenbrädlu byl v letech 1795-1801 majitelem statku Ulice u Stříbra.
Marie Eliška Haffanbrädlová z Haffenbrädlu zdědila statek a vystavěla v roce 1779 pozdně barokní zámeček Debrník, který byl vyčleněn ze Železné Rudy.
Ve 30. a 40. letech 19. století žili také Wilhelm Haffanbrädl z Haffenbrädlu a Andreas Haffanbrädl z Haffenbrädlu, spolumajitelé domu ve Všehrdově ulici na Malé Straně v Praze.
Andreas Haffanbrädl z Haffenbrädlu byl justiciářem v Českém Dubu. Snad on byl v roce 1836 zbaven šlechtického stavu.